PŘÍLOHA 1: Přímé a nepřímé varovné signály šikanování

Přímé varovné signály šikanování mohou být např.:

  • posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet;
  • kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem;
  • nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil;
  • příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem;
  • skutečnost, že se žák podřizuje ponižujícím a panovačným příkazům spolužáků;
  • nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k nucení spoluúčasti na nich;
  • honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné,
    ale je nápadné, že je oběť neoplácí;
  • rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout;
  • žák se snaží bránit cestou zvýšené agrese, podrážděnosti, odmlouvání učitelům apod.

Nepřímé varovné signály šikanování mohou být např.:

  • žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády;
  • při týmových sportech bývá jedinec volen do družstva mezi posledními;
  • při přestávkách vyhledává blízkost učitelů;
  • má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený;
  • působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči;
  • stává se uzavřeným;
  • jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje;
  • jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené;
  • zašpiněný nebo poškozený oděv;
  • stále postrádá nějaké své věci;
  • odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy;
  • mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy;
  • začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole;
  • odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které  nedovede uspokojivě vysvětlit.

POZN: (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť konflikty v době adaptace nových žáků nejsou vzácností!)
Rodiče žáků by si měli všímat především těchto možných signálů šikanování:

  • za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi;
  • dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s  nímž by si telefonovalo apod.;
  • dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem;
  • nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno pozorovat i strach;
  • ztráta chuti k jídlu;
  • dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem;
  • dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu);
  • usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“;
  • dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně;
  • dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad;
  • zmínky o možné sebevraždě;
  • odmítá svěřit se s tím, co ho trápí;
  • dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze;
  • dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí;
  • dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům;
  • dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma;
  • své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace
    s teploměrem apod.);
  • dítě se vyhýbá docházce do školy;
  • dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku.
28.8.2013 vložil zstk