Ve čtvrtek 2. dubna 2026 se naše družinka vydala na výpravu, na kterou se nezapomíná. Cíl byl jasný: zábavní park Robinson v Jihlavě. Už několik dní dopředu probíhaly důležité porady typu: „S kým sedím v autobuse?“ a „Na kterou atrakci půjdu jako první?“ Napětí ve škole by se dalo krájet…
Cesta autobusem do Jihlavy utekla rychle – mezi smíchem, debatami o atrakcích a nenápadným sledováním, kdo má větší svačinu.
V deset hodin se otevřely brány parku a my jsme vtrhli dovnitř jako praví dobrodruzi. A pak to přišlo. Velká zkouška trpělivosti – pásky na ruce! Každý človíček potřeboval svůj, jinak by ho turniket nepustil dál. Naštěstí do akce nastoupily všechny dostupné dospělácké ruce a během chvíle vznikla improvizovaná „páskárna.“ Chvílemi to vypadalo, že pásku dostane někdo na obě ruce nebo klidně i na čelo… ale zvládli jsme to!
Po úspěšné operaci „Turniket“ jsme odložili věci ve společné šatně, vyslechli poslední bezpečnostní pokyny (ano, nejezdíme hlavou dolů ze skluzavky) a pak už NIC nebránilo volnému řádění. Skákání, lezení, klouzání, výskání – prostě Robinson v plné parádě.
Čas ovšem v zábavném parku funguje nějak podezřele rychle. Najednou byla po druhé hodině odpolední, všichni byli lehce zpocení, hodně veselí a trošku unavení. Společná fotka, poslední nákupy suvenýrů a hurá zpět do autobusu.
Cesta domů už se nesla ve znamení příjemné únavy, polospánku a tichého přemýšlení, kam vyrazíme příště. Jedno je jisté – tahle výprava se zapsala do družinkové historie zlatým písmem…

