Po nutných předchozích přípravách jsme konečně dne 16. 6. 2 017 stáli netrpělivě před budovou naší základní školy. Kolem nás byly samé kufry, batohy a usmívající se rodiče. Ve 14 hodin přijel luxusní autobus. Ochotní řidiči nám pomohli naložit zavazadla a za chvíli jsme se pohodlně usadili ve dvojici se svým kamarádem na předem určená místa. Zamávali jsme na rozloučenou a někteří z nás se hned pustili do mlsání nebo vytáhli tablety.

Paní učitelka Korečková, delegátka CK KALOUSEK, se jako první ujala slova. Nejdříve nás srdečně přivítala a sdělila nám, že se vydáváme na ozdravný pobyt k moři, abychom posílili své zdraví. Rozumné koupání a slunění bude proto hlavní náplní každého dne. Během cesty, která trvala zhruba 16 h, nás pravidelně informovala o tom, kudy projíždíme a co zajímavého můžeme vidět. Také nám představila dva řidiče. Ti nám popřáli vše hezké a nabídli nám své služby při polohování sedadel či nákupu nápojů. Po 3 až 4 hodinách byly zdravotní přestávky na toaletu a protažení těla. Před spaním jsme zhlédli   dva pohádkové videoprogramy. Ani jsme se nenadáli a druhý den po 7. hodině ranní jsme byli v kempu. Následoval převoz zavazadel a čekání na přidělení dočasného obydlí. Vše muselo proběhnout podle zaběhnutých pravidel cestovní kanceláře.

Po vybalení věcí jsme měli čas na oběd z vlastních zásob. Pak jsme se všichni shromáždili na jednom místě a paní delegátka Korečková nás seznámila s provozem v kempu, upozornila nás na šetrné zacházení s veškerým vybavením a na možná rizika při manipulaci s vařičem či rychlovarnou konvicí. Potom jsme společně šli na průzkumnou cestu do blízkého okolí kempu, abychom věděli, kde je směnárna, bankomat, potravinový obchod, obchod se suvenýry. Poslední zastávkou byla pláž s výhledem na úžasné Jaderské moře. Za necelou hodinu jsme se již v moři koupali, prozkoumávali blízké dno, někteří z nás objevili i mořského ježka či hvězdici. Na pláži jsme měli ve skupinkách za úkol z oblázků postavit co nejvyšší stavbu. Nebylo to vůbec jednoduché, ale některé výtvory byly opravdu zajímavé. Během pobytu jsme měli možnost poznat tři druhy pláží. Každá byla něčím výjimečná.

Paní delegátka nám doporučila i některé vycházky, na kterých nás doprovázela. První směřovala do vesničky Živogošče Blato, kde jsme poprvé měli možnost ochutnat pravou chorvatskou zmrzlinu. Druhá vedla ke kapličce na vrchol v pohoří Biokovo. V den konání jsme museli vstávat již v 6 h, abychom nešli za velkého horka. Cesta nebyla jednoduchá, ale odměnou nám byl nádherný rozhled z výšky na celou oblast. S odstupem času budeme na sebe pyšni, jaký výstup jsme zvládli. V programu jsme měli také celodenní zájezd lodí na ostrov Hvar. V jedné jeho zátoce jsme lovili různé mušle a vzájemně se chlubili svými úlovky. Na zpáteční cestě jsme dostali k obědu makrelu na grilu se zeleninou a pečivem. Nechybělo ani pití. Pro nás neobyčejným zážitkem bylo, že jsme mohli všechny zbytky z ryb házet desítkám racků. Další zastávka byla v malé rybářské vesničce Sučuraj. Po prohlédnutí jsme si dali na osvěžení zmrzlinu. Cestou zpátky chlapci přemýšleli, jestli budou moci skákat z lodi do vody.  Také se tak stalo. Hodný kapitán před přistáním zmírnil rychlost, několik statečných naskákalo do moře a doplavalo ke břehu, kde jsme se všichni setkali.

V jeden podvečer jsme měli poutavou přednášku o Číně. Tento stát paní učitelka Korečková před pobytem v Chorvatsku navštívila. Sdělila nám různé zajímavosti a osobní zážitky. Všem přítomným dala na ochutnání zvláštní ovoce ve velikosti švestky, které chuťově připomínalo rozinku. V jiný podvečer se mohli zájemci zúčastnit i mořského rybaření. Mezi chlapci byla i děvčata. Ovšem nejdříve si každý musel v moři na kamenech sehnat návnadu. I když tomu málokdo věřil, někteří naši rybáři skutečně ryby ulovili a samozřejmě zase pustili. Velký ohlas mělo tetování. Nejdříve si žáci připravovali návrhy. Když dostali do skupin tetovací tužky, měnili svá těla k nepoznání. Po večeři chlapci několikrát navštívili víceúčelové hřiště, kde si zahráli mezi sebou fotbal.  Děvčata se dvakrát sešla za účelem společného zpěvu.  Hra na ukulele vytvořila příjemnou kulisu. První schůzka se konala v kempu a druhá na pláži. Jako doplňující hudební nástroje posloužily v rukách dva kamínky. Líbivé písničky a hudba brzy přilákaly posluchače z okolí, kteří nadšeně tleskali. Ke spokojenosti dětí přispěly vždy večerní procházky podél mořského pobřeží ve vesničce Živogošče Blato. Obchůdky a stánky byly barevně osvětlené, místy zněla chorvatská hudba a ve vzduchu byla cítit vůně z připravovaných pokrmů.  Téměř každý z nás si dal osvěžující zmrzlinu a šel navštívit místa s různými suvenýry. Nějaký dáreček domů se přece musí přivézt.

Nesmíme zapomenout na chvíle společného vaření. Sami jsme si připravovali snídani, oběd a večeři. Mnozí z nás měli vše rozmyšlené z domu a řídili se pokyny maminek. Pečivo jsme si chodili kupovat do místních obchodů. Co jsme si uvařili, to jsme snědli a náramně si pochutnali. Zažili jsme také spoustu legrace, jen s mytím nádobí a úklidem to bylo někdy horší. Každý den po obědě následoval povinný klidový odpočinek. Po dobu jedné hodiny jsme se zabavili podle svých zájmů tak, jak jsme byli poučeni již ve škole. Někdo spal, někdo si povídal s kamarádem, jiný poslouchal písničky, nejčastěji se ale hrály karty či jiné stolní hry. Líbilo se nám, jak jsme se postupně stmelovali bez ohledu na věk, jak starší pomáhali a radili mladším jako opravdoví kamarádi. Večer v 9,30h byl čas na hygienu a v 10,00h jsme byli již ve stanech a pomalu usínali. Někdy jsme si ještě chvíli potichu povídali o tom, co jsme zajímavého zažili. K nepříjemným zprávám patřila informace ze začátku našeho pobytu. 20 km od našeho kempu začalo hořet a v důsledku toho v celé přímořské oblasti nešel elektrický proud. Správce kempu vyřešil vzniklou situaci tak, že přivezl plynové bomby a vařiče. Všechny paní učitelky nám okamžitě pomohly s přípravou oběda. Naštěstí za pár hodin elektrický proud byl opět spuštěn a my jsme věděli, že požár je pod kontrolou a že bude brzy uhašen. Tak se i stalo. Rozlehlé požářiště jsme si prohlédli z autobusu při zpáteční cestě. Byl to smutný pohled.

Dny ubíhaly jako voda a už tu byl pátek a pokyny k odjezdu od paní delegátky Korečkové. Po večeři jsme se pustili do některých úklidových prací a do částečného balení zavazadel. Večer jsme se šli rozloučit s přímořským letoviskem a dokoupit upomínkové předměty pro své blízké. V sobotu po snídani jsme pokračovali v úklidu a v balení. Po předání kempového inventáře jsme si dali poslední zmrzlinu a odpoledne společný oběd v místní pizzerii. Pak jsme jen čekali na odvoz zavazadel. V 17,30h jsme odjížděli s pocitem krásně prožitých dní, na které budeme jistě vzpomínat. Do Trhové Kamenice jsme se vrátili v neděli 25. 6. 2 017 kolem jedenácté hodiny, kde na nás již čekali natěšení rodiče.  Každá maminka od svého dítěte dostala voňavou vavřínovou větvičku.

Účastníci: 46 dětí ZŠ Trhová Kamenice a pedagogický dohled / Mgr. E. Gábrlová, Mgr. P. Sádecká, Mgr. I. Divišová, Mgr. L. Drahošová, Mgr. O. Tichá/

Několik dní po ozdravném pobytu žáci sepisovali své nejsilnější zážitky. Zde jsou:

koupání v moři, hry ve vodě,  plavání s ploutvemi, lovení mušlí, opalování na pláži, stavby z oblázků, výlet lodí, krmení racků, skákání z lodě do moře, rybaření, zpívání na pláži, výšlap ke kapličce, nádherné rozhledy, samostatná příprava pokrmů, večerní procházky po letovisku, možnost nákupů / zmrzlina, palačinky, pizza, suvenýry /, cesty do směnárny, navazování nových kamarádských vztahů, hraní karet ve skupinách, pobývání a spaní ve stanu, fotbal na hřišti, přednáška o Číně, tetování svého těla, fotografování, poznávání cizí země / uvědomování si kladů a záporů /, dorozumívání se s Chorvaty.

Závěr podle žáků 9. třídy: Celý ozdravný pobyt v Chorvatsku se nám moc líbil. Jsme rádi, že jsme měli možnost získat nové poznatky a zkušenosti. Doporučujeme tuto akci zopakovat. Děkujeme, protože pro nás jde o to nejlepší rozloučení se Základní školou v Trhové Kamenici.