1301897444-noclogo

Z pátku 22. 3. na sobotu 23. 3. letošní šesťáci s paní učitelkou P. Sádeckou, její dcerou Míšou a paní učitelkou Kárskou již potřetí strávili noc ve škole. Do oficiálního termínu Noci s Andersenem  sice ještě zbývá několik dní, ale toto přenocování bylo zaměřeno právě na podporu a rozvoj čtenářské gramotnosti.

Každý z 15 zúčastněných žáků si přinesl knihu, kterou ostatním představil tak, aby naše čtenáře daná kniha zaujala a aby získali zájem si ji půjčit a přečíst. Chlapci a dívky ze své oblíbené knížky vybrali krátkou poutavou ukázku, jejímž úkolem bylo navodit patřičnou chuť k přečtení knihy, což se v mnoha případech povedlo. Ihned po skončení debaty si někteří žáci mezi sebou svoje knížky vyměnili a těšili se, až se do nich budou moci začíst. Největší úspěch ve výběru literatury mělo několik dílů knižního zpracování Mikulášových patálií, jejichž autorem je známý francouzský spisovatel René Goscinny.

Jelikož se v literární části českého jazyka věnujeme dobrodružné literatuře, bylo pro tento večer zvoleno téma „Cesta za dobrodružstvím“. V úvodu jsme uspořádali tzv. trh nápadů, ve kterém jsme si ujasnili, co pro jednotlivé účastníky třetího nocování slovo dobrodružství znamená.  V průběhu večera jsme plnili různé úkoly, které byly zaměřené na orientaci v textu. Součástí andersenovského nocování bylo i čtení s předpovídáním. Paní učitelka Karská si pro nás připravila vyprávění „Dobrodružství mého života“. Naslouchali jsme s nastraženýma ušima a snažili jsme se předpovídat, co se odehraje v následujícím okamžiku. Dozvěděli jsme se o kamínku štěstí, který paní učitelka Karská vlastní. Dokonce jsme měli možnost kamínek si prohlédnout, půjčit si jej a kapičku štěstíčka si z něho vzít.

Do školy jsme si přinesli i další knížky, ze kterých jsme si v pozdním večeru četli. Paní učitelka Karská nás pochválila a řekla nám, že dnešní děti příliš nečtou a že my, šesťáci, jsme malou výjimkou. Jsme dobří čtenáři a čtení nás baví.

Jaké by to ale bylo nocování bez stezky dobrodružství? Ano. I tuto cestu plnou různých aktivit jsme v noci absolvovali. Než jsme se dostali do třídy, museli jsme prolézt jedovatou pavučinou, aniž bychom se jí dotkli, jinak bychom ihned usnuli. Poté jsme všichni přebrodili rozbouřenou řeku, a tak jsme konečně vstoupili do ložnice – naší třídy. Vyzkoušeli jsme si tam pozdravy zvířátek. Zvládli jsme boj s hroznou příšerou, která se jmenovala „Fukomilka elektroocasatá“. Podařilo se nám ji přemoci a zvítězit nad ní. Velikou zkoušku odvahy činilo hledání časovaných bomb – budíků. Bomby jsme úspěšně zneškodnili a tím jsme zachránili naši školu. Svoji prostorovou orientaci jsme si vyzkoušeli při střelbě divokých kačen na terč. Tento úkol jsme měli ztížený, protože jsme měli oči zavázané šátkem. Přesto jsme to bez problémů zvládli. Za výborně splněné úkoly jsme si za odměnu zahráli na schovávanou.

Vidět školu z jiného pohledu v jinou denní dobu bylo pro nás velice zajímavé.

A pak nás už čekala cesta do Krajiny snů, která byla tak spletitá, že jsme ji mnozí nemohli dlouho najít. Ráno jsme se nasnídali. Zbývalo zhodnotit uplynulé hodiny a nakonec objevit poklad ukrytý mimo budovu a říci si, že se nocování vydařilo.

Už se moc těšíme na další skvělou noc strávenou ve škole.

 

Očima šesťáků s jejich souhlasem napsaly: Pavla Sádecká a Lýdie Karská