Po dlouhé izolaci od kamarádů, pravidelného školního režimu i všech volnočasových aktivit a výletů se nám navzdory všem společenským a omezením podařilo již podruhé v tomto školním roce vyrazit „ven“ a propojit školní teorii s praxí Díky Bohu!
Učivo předmětu Vlastivěda, která byla v letošním školním roce zaměřena ve 4. a 5. ročníku na naši českou historii od pravěku až po současnost, jsme s dětmi doplnili vlastním prožitkem tentokrát při návštěvě významných historických míst v našem nejbližším okolí (na podzim návštěva Keltského skanzenu v Nasavrkách). Děti byly maximálně spokojené a z jejich vyprávění je zřejmé, že v nich navštívená místa zanechala silný dojem. …. A o tom to je.
Z několika krásných prací vybírám (s drobnými pravopisnými i stylistickými úpravami) dvě:
V úterý 15. června jsme vyrazili na poznávací výlet.
Nejdříve jsme jeli k mohyle Jana Žižky. Je vysoká asi 15 metrů. A vystavěná přibližně v místech jeho úmrtí. Základ tvoří kameny s názvy míst v ČR, které se podílely na stavbě. Uprostřed jsou na kamenech uvedeny názvy vyhraných bitev. Nahoře pak je kalich, symbol husitů.
Krátce jsme se zastavili, pro zpestření, na prohlídku Hasičského muzea v Přibyslavi. Viděli jsme stroje, auta, obleky, pomůcky hasičů a jak se dříve hasilo..
Poté jsme jeli do rodného domu Karla Havlíčka Borovského, kde jsme se dozvěděli spoustu informací o tom, jak a kdy žil, jak vypadal, co psal, jak byla tehdejší doba těžká..
Nakonec jsme zamířili do Ležáků. Ty mě zaujaly a oslovily nejvíc. Dělal jsem si zápisky. Ikdyž jsem tu tragédii nezažil, nejde neobdivovat hrdinství tamních obyvatel.. a zapomenout.
Děkuji paní učitelce za krásný výlet. A doufám, že navštívím další, podobně zajímavý.
Ondřej Pospíšil, žák 5. ročníku
Dne 15. června jsme brzy ráno vyjeli autobusem od školy na výlet. Na programu bylo: Žižkovo pole, Havlíčkova Borová, Hasičské muzeum v Přibyslavi a Ležáky.
Nejvíce se mi líbily Ležáky; asi pro jejich historii. Jsou od nás sice blízko, ale nikdy jsem přímo v tom areálu nebyla, pouze jsme projížděli – dřív třeba i každý měsíc, ale teď už asi čtyři roky ne. Proto jsem si všimla dosti změn, např. nově zbudovaného občerstvení, nově vztyčeného dřevěného kříže na stráni, opraveného pomníku.. Bratránek je Lidicemi a Ležáky posedlý; a tak jsem toho od něj věděla celkem dost. Proto jsem se ani moc neptala na žádné otázky.
Nejvíce mě zaujal kříž na kopci, moc jsem si přála k němu dojít. To se nám pak také podařilo spolu s paní průvodkyní, která nám venku o celém pietním území pěkně vyprávěla. Muzeum – Památník byl moderní a zároveň také poučný. Shlédli jsme zde krátký dokument o celé ležácké tragédii a plnili úkoly z pracovního listu.
Asi bych to shrnula jako super poučný a naučný výlet naší a 4. třídy. Nakonec jsem byla za tento výlet ráda a určitě bych ho doporučovala i ostatním.
Eliška Slavíková, žákyně 5. ročníku
Přidávám i několik fotografií a výtvarných prací žáků 5. ročníku.
Děkuji za umožnění této akce a též finanční podpoře na dopravu od SRPŠ naší ZŠ.
Mgr. Eva Zemanová, třídní učitelka 5. ročníku a vlastivědy, ZŠ Trhová Kamenice