O průběhu projektu Příběhy našich sousedů, do kterého se zapojilo pět žákyň naší školy, jste se mohli dočíst v minulých číslech. V úterý 24. 3. 2026 se ve Spolkovém domě v Chrudimi uskutečnila závěrečná slavnostní prezentace šesti žákovských týmu z Chrudimska a Pardubicka. Příběhy pamětníků byly představeny různými formami. Naše děvčata životní osudy paní Věry Culkové z Možděnice zveršovala. Toto pojetí sklidilo u publika i odborné poroty zasloužené uznání. Atmosféra v sále byla po celou dobu programu velmi emotivní. Nejednoho diváka přemohly slzy dojetí. Videozáznam vystoupení našich žákyň bude zveřejněn na webových stránkách základní školy.
V září dva tisíce dvacet pět,
odhodlalo se nás pět,
ze všech možných důvodů
přidat se k Příběhům našich sousedů.
Nedaleko Trhové Kamenice,
nachází se Možděnice.
Je to malebná dědina,
dvě stě let žije tu Bačkovských rodina.
Vlastnili vždy velký statek,
měli pole, les i dost zvířátek.
Na židličce Věra sedávala,
s dědečkem si povídala.
Pohádky jí čítával
a radost jí tím dodával.
Jednou spatřila nadpřirozený jev,
byl to snad Ježíšek, měl zvláštní zjev.
Vestičku červenou,
stromek na ramenou.
Nebyla to žádná legrace
když přišla kolektivizace.
Vše, co Bačkovským patřilo,
Najednou jako by nebylo.
Zdravotní školu chtěla studovat,
učit se o nemocné pečovat.
Jenže jí nebylo dovoleno tam jít,
někdy se musí i velký sen skrýt.
Život ji zkoušel víc než dost,
Poznala bolest, strach i zlost.
V cukrovaru nastalo drama,
unesli ji, krutá byla KSČ strana.
Možná i proto si z jejího vyprávění berem,
že i když se život vydá jiným směrem,
smích a víra mají zvláštní moc,
rozzářit i tu nejtemnější noc.
A tak děkujeme paní Culkové za příběh i čas,
Paní učitelce Žaloudkové za důvěru v nás.
Naše hrdinka není z filmu či plakátku,
potlesk Věře Culkové z Možděnice ze statku.