Táhneme za jeden provaz

Adaptační kurz 6. třídy

Žáci 6. třídy se ve Svratouchu na začátku září zúčastnili třídenního adaptačního kurzu.

Kurz byl zaměřen na seznámení s novými spolužáky, na sebepoznávání, na týmovou spolupráci a mnoho dalšího.

Vše začalo v pondělí 7. 9. 2020. Ráno brzy vstávat, cesta autobusem, ubytování v pěkných chatičkách. A pak do práce.

Míč za 2 sekundy, mnohonožky, řazení podle data narození a další aktivity prověřily naše schopnosti komunikovat, vzájemně se vyslechnout, domluvit se na společném řešení a pomáhat si. Zvládli jsme to skvěle.

Odpoledne jsme nejprve vyrazili do okolního lesa, kde nás čekaly aktivity zaměřené na trénink trpělivosti, hbitosti a vzájemné důvěry. Cestou jsme si povídali o tom, jak to zvládáme bez mobilů, a pak o všem možném, až jsme skončili u vážného tématu šikany. Mluvili jsme o svých či přenesených zkušenostech se šikanou a kyberšikanou a tom, jak se správně zachovat a chránit před takovými jevy.

Ve druhé části odpoledne jsme popustili uzdu své fantazie. Nejprve jsme poznávali každý svůj kamínek, pak jsme si vytvořili vlastní ostrovy – nejprve v myšlenkách a pak na papíře. Mluvili jsme o těchto jedinečných ostrovech = vlastně o nás samotných.

Počasí nám přálo, a tak jsme večer strávili u táboráku – opékali jsme buřty, zpívali s kytarou, pozorovali hvězdy a povídali si.

V úterý dopoledne jsme strávili s drakem. Nejprve jsme se seznámili s událostí, která se odehrála kolem roku 1007 u města Urkwelburg – vyslechli jsme Píseň o lítém boji s drakem a přečetli si zprávu učeného kolegia University v Urkwelburgu. A pak jsme běhali a zapisovali příběh podle toho, jak to viděl drak. Na závěr jsme se shodli, že velmi záleží na úhlu pohledu na věc a sympatizovali jsme s drakem.

Po obědě jsme se pustili do batikování triček. Kreslení písmenek, vystřihování, příprava trička, práce se špendlíky – to pro někoho byla velká výzva. Ale vše jsme zdárně zvládli a navečer schla na šňůře pěkná trička se jmény a logem TAJPR.

Po této dřině jsme si potřebovali trochu protáhnout těla, a tak jsme šli lyžovat. Ve skupinkách, na dřevěných lyžích. Trénovali jsme na zítřejší závody. Byla u toho spousta legrace a nakonec jsme lyže dobře ovládli.

Večer nás čekalo zamyšlení nad sebou samými – kreslili jsme postavy a k nim zapisovali, jací jsme a jak se vidíme. Večer končil opět u táboráku.

Středa byla věnovaná sportu. Nejprve jsme si museli společně odvázat lano, které bylo startovní čarou pro různé sportovní discipliny. Začali jsme soutěží v lyžování, pak přišlo na řadu házení petangových koulí a nakonec vodní discipliny. Končili jsme mokří, ale rozesmátí a spokojení.

A byl tu konec semináře. Při jeho hodnocení jsme se všichni shodli na tom, že to celé bylo super.