Budova školy
Naší školu provází bohatá historie. Jistě jste zvyklí, že ji najdete na Raisově náměstí. Ne vždy tomu tak však bylo. Také si prošla několikačetnými změnami, které jsou zaznamenány ve školní kronice. Některé informace o historii školy se můžete dočíst v textu níže. Nebo si stáhněte PDF, které historii převypravují více detailně.

První dochované zprávy o historii školy v Trhové Kamenici sahají do 16. století. V tomto období byl v Trhové Kamenici zřízen bratrský dům stojící pravděpodobně na místě dnešní kašny. Jelikož v této době probíhali mnohé reformy není historie školy příliš jasná, i když je o ní něco málo doloženo.

Další osud školy byl v rukou kantorů, jimž řemeslo přineslo více výdělku než-li samotná výuka. Nadále se dřevěná škola se poté v roce 1751 přesunula vedle kostela (dnešní školní zahrada).

V roce 1815 byla v Trhové Kamenici postavena na náklad knížete Karla z Auerspergu, nová dvoutřídní, již kamenná, škola vedle farního kostela. Vyžádal si to stále rostoucí počet žáků.

Budovu však ještě čekal těžký osud. Bylo 13. září roku 1834 – z domu knížete Auersperga na náměstí vyvalil hustý černý dým. Všechno bylo v té době vyschlé na troud a navíc – v domě byl uskladněn len a oleje. Velký vítr, který v ten osudný den panoval, roznášel létající hořící snopky lnu po celém náměstí. Hrozný požár si krutě vybíral svou daň. Krátce po poledni už z domů na levé straně náměstí mnoho nezbývalo a oheň začal stravovat i stranu druhou. K večeru se propadla i střecha školy. Na náměstí zbyl pouze jeden jediný domek č. 62. Z Trhové Kamenice zůstala jen Zářeč, ulice, a ještě ne celá, a Horní konec.

A potom stavěli Trhovou Kamenici podruhé. Vrchnostenský úřad v Nasavrkách rozhodl, aby pravá část náměstí ustoupila asi o dvacet metrů. A tak se dostal kostel právě do středu jeho horní strany. Postavena byla také nová dvoutřídní škola už na místě školy nynější. Dostavěna byla v roce 1835.

Od října 1874 byla kamenická škola již pětitřídní se čtyřmi postupnými třídami. Dokonce si dřevíkovští Židé v roce 1873 vymohli zřízení soukromé německé školy ve své vesnici.

Začátkem roku 1920 se měla stát škola měšťanskou, to bylo povoleno zemskou školskou radou v Praze. Hned se do ní přihlásilo 98 žáků, ale pobočka zřízena být nemohla pro nedostatek zkušených učitelů.

V roce 1921 se slavnostně otevřela sokolovna, a žáci tak získali důstojné prostory pro výuku tělocviku.

Rok 1923 přinesl pro školu zásadní změny – škola se stala měšťanská škola smíšenou, na kterou byla přeměněna z dosavadní školy koedukační, takže přijímání žákyň do měšťanské školy už nebylo nijak omezováno. Pár roku poté zemřel vážený občan a učitel Karel Václav Rais. Na jeho počest okresní školský výbor schválil městské usnesení, pojmenovat školu jako „Raisova škola obecná a měšťanská“. Téhož dne byl v Trhové Kamenici odhalen jeho pomník.

Škole však nadále chyběli důležité místnosti, jsou třídy, sborovna či ředitelna. Dne 17. června 1935 bylo započato s přestavbou a přístavbou školní budovy. Do průčelí školní budovy byla zasazena kovová písmena nápisu „Raisova škola obecná a měšťanská.“ Tento název škole nebyl nikdy odejmut, ale již ho nikde nenajdeme.

Rok 1939 začal pro Trhovou Kamenici i pro její školu velice těžce. Budovu školy zabrala německá vojska a okupovala i celé náměstí. Lidé si neoddechli ani, když vojsko odjelo. Žáky totoiž začala zužovat epidemie dětské obrny a tak první válečný školní rok odsunut na 1. října. Dva roky poté byl řediteli Hudcovi, jakožto bývalému ruskému legionáři, doručen dektet a byl odvolán do výslužby. Výslužba se nakonec změnila na trest smrti a byl společně s více než 600 muži popraven.

První dny měsíce května 1946 byly vyplněny oslavami prvního výročí návratu svobody. V městě byly organizovány dlouhé průvody. A dne 27. září 1947 se konal vzpomínkový večer na popraveného ředitele Františka Hudce. Na průčelí školní budovy odhalena pamětní deska právě na jeho památku.

Od školního roku 1953/54 dochází k zásadní změně v organizaci školy. Celkem devítiletá škola (5 tříd národní školy a 4 třídy střední školy) byla redukována na osmiletou s názvem Osmiletá střední škola. Nová školská soustava zavedla povinnou osmiletou školní docházku pro děti ve věku od 6 do 14 let. Škola poskytuje základní všeobecné vzdělání potřebné pro povolání, odborné nebo vyšší všeobecně vzdělávací školy. Zavádí se totiž také jedenáctiletá střední škola, jejíž poslední tři ročníky mohou navštěvovat i ti žáci, kteří úspěšně absolvovali školu osmiletou.

Od roku 1954 až do roku 1980, kdy bylo vedení školních kronik úředně zrušeno již nemá škola rozsáhlé detaily o historii. Přesto někteří jedinci z učitelského sboru tuto tradici dodržovali a škola tak má některé méně zpracované listy v archivu.